Nové městské prostory II.

Štrasburk – Francie

Štrasburk, hlavní město provincie Alsasko, byl původně hraničním městem římského impéria, dnes zde sídlí Evropský parlament, Soudní dvůr pro lidská práva a řada jiných mezinárodních organizací. Historické jádro reprezentuje charakteristický středověký model města s úzkými, křivolakými ulicemi, cennými historickými památkami a mnoha zachovalými starými domy z hrázděného zdiva. Historické jádro města má však také část novodobou, vystavěnou na místech starších staveb zničených při bombardování za druhé světové války.

Staré městské jádro leží mezi řekou Ill a širokým příkopem pevnosti Fossé de Faux a má rozlohu 1 x 1,5 km. Kolem historického jádra jsou novější městské čtvrti z různých období, tady se také nalézá železniční stanice s velkým náměstím Place de la Gare. Značná část lidí bydlí v centru, střed města patří od roku 1988 k chráněným památkám UNESCO. Dramatická změna veřejných prostorů a městské dopravy začala kolem roku 1990, protože dopravní situace byla stále chaotičtější a křivolaké uličky nebyly s to zvládnout tak velký dopravní nápor, znečištění vzduchu poškozovalo stavební památky a střed města se stal neatraktivním.

Dlouhodobé plány pro přestavbu města

V roce 1989 byly pod vedením starostky Catherine Traumbert připraveny plány dlouhodobé přestavby města, jejichž prioritami se stal příjemný pobyt ve městě, cyklistická a hromadná doprava a snížení dopravy automobilové.

Plán zahrnoval tři etapy:

  1. zřízení silničního okruhu, který byl otevřen v roce 1992;
  2. uzavření středu města pro větší část projíždějící dopravy;
  3. výstavba nového dopravního systému, konkrétně 12,6 km dlouhé tramvajové linky A, která byla uvedena do provozu roku 1994.

Tramvajová linka A má severo-jižní směr, 22 zastávek a stala se příležitostí k úpravě veškerých náměstí a ulic. Některé ulice byly pro automobilovou dopravu uzavřeny zcela a byly tak vyhrazeny jen tramvaji a chodcům. Zároveň se upravily dlažby na celou šířku ulice.

V ostatních ulicích se realizovala vedle chodců, cyklistů a tramvají pomalá automobilová doprava. Na předměstích jsou tramvaje vedeny po samostatných trasách.

Na mnoha místech města se objevil nový městský mobiliář a květinová výzdoba. Lineární koncepce městského prostoru umožnila zřízení parků a vysázení stromů na okrajích města. Hlavní odpovědnost za realizaci zeleného programu měl krajinář Alfred Peter.

Moderní tramvaji jako dopravnímu prostředku konkurovaly autobusové systémy a systémy metra bez řidiče, volba však nakonec padla na dopravu tramvajovou. Vozy mají velká okna a jsou koncipovány tak, aby okolí ubíhalo v úrovni očí, což umožňuje dobrý výhled ven a pohled dovnitř. Plošina je nízká a umožňuje tak snadný nástup i výstup všem cestujícím.

V roce 2000 byla zprovozněna východo-západní linka B o délce 12,2 km a plánovány jsou další linky o celkové délce 35 km. Dále se zřídily cyklistické trasy a lidem bylo povoleno vzít si kolo do vlaku a do tramvaje. Zároveň se upravil systém parkování ve středu města, byla zřízena tři záchytná parkoviště s 1 700 parkovacími místy podél trasy linky A, další čtyři parkoviště podél trasy linky B a zrušeno 1 000 parkovacích míst ve vnitřním městě.

Štrasburk cílevědomě realizuje koncept úpravy městského prostoru. Prioritou je pěší doprava, materiál, barva a městský mobiliář se v různých částech města opakují. Velmi pečlivě byla upravena místa podél tramvajových linek (především Place Kléber, Place l´Homme de Fer, Place de la Gare).[divider_flat]

Pou­žitá lite­ra­tura: Gehl, J., Gem­zøe, L.: Nové měst­ské pro­story

Nové městské prostory I.

Město jako místo setkávání

historický obrázek ulice v KodaniTradiční městský model plnil zejména tři funkce – náměstí a ulice byly místy shromažďování, obchodu a dopravy. Lidé tu pěstovali kontakty, vyměňovali si informace, odehrávali se zde důležité události veřejného života, jako třeba slavnosti či veřejné tresty. Ulice a náměstí sloužila k nabízení služeb a zboží, zajišťovala přístup, přepravu lidí i rozvoz zboží. Ve starých městech existovala mezi těmito funkcemi rovnováha, většina dopravy se uskutečňovala pěšky, během jedné procházky se lidé mohli setkávat, mluvit spolu, obchodovat – a to v témže prostoru. Tuto rovnováhu vystřídal konflikt, způsobený především převládnutím automobilové dopravy, která začala ztěžovat plnění obou zbylých funkcí, setkávání a trhu. Trh mizí z veřejného prostranství a odehrává se v uzavřeném soukromém prostoru. Navíc se s rozvojem informačních technologií mění způsob získávání informací a komunikace a tím i způsob setkávání lidí. I přes tyto radikální změny neztratilo město svou atraktivitu a má co nabídnout. V dnešní době můžeme rozlišit čtyři základní typy situací ve městech:

1. tradiční město

S tímto typem měst se setkáváme na mnoha místech především v Evropě. Základní městské funkce jsou zde stále ještě v rovnováze, veřejné prostory zůstaly místem setkávání lidí, tržiště a dopravní cestou.

2. město ovládané auty

počátky rozvoje automobilové dopravy ve městechJedna z funkcí, doprava, si vydobyla dominantní postavení na úkor funkcí ostatních. Automobilová doprava a místa k parkování ovládla prostor města. To s sebou přineslo problémy s životním prostředím a zánik převážné většiny sociálních a rekreačních aktivit. Lidé sem chodí jen z nutnosti.[divider_flat]

3. „opuštěné město“

nadvláda automobilismuTam, kde se automobilová doprava rozvíjela déle, aniž by se podnikali kroky k jejímu omezení, veřejná prostranství a veřejný život vymizely. Pěší doprava je prakticky znemožněna kvůli velkým vzdálenostem, chodníky se ani nebudují. Mluvíme o tzv. drive-in kultuře, ve které je vše dosažitelné autem. Obchod se stěhuje buď do nákupních center na periferii nebo dovnitř do vnitrobloků, které jsou často pospojovány systémy zastřešených můstků pro pěší v úrovni vyšších pater („skywalks“), nebo do podzemí na úroveň stanic podzemní dráhy. Vždy se však jedná o privátní zóny, jejichž provoz je řízen majitelem a které znemožňují demokratický městský život.

4. obnovené město

pěší bulvár v KodaniMnoho měst se pokouší o zatraktivnění života v městském prostoru a pracují na nové rovnováze základních funkcí. Původním mottem bylo dostat lidi do obchodů, ale postupně získávala na důležitosti myšlenka využívání městského prostoru jako prostoru sociálního a rekreačního. Rozšiřují se chodníky, vznikají pěší zóny, automobilová doprava je vytlačována.[divider_flat]

Nový městský prostor – prostor pro veřejný život

náměstí v KodaniVzhledem k novým způsobům komunikace, jako jsou mobilní telefony, internet apod., se stále větší část každodenního lidského života odehrává v soukromé sféře. Proto by se nový městský prostor měl stát jakousi protiváhou k tolikeré nepřímé komunikaci a všudypřítomnému soukromému prostoru a umožňovat bezprostřední setkávání lidí. Zvyšuje se počet chodců a cyklistů, redukuje se automobilová doprava, hluk a znečištění. Město získává nový význam a smysl. Jakým způsobem se s touto změněnou situací vypořádala některá města si ukážeme na několika evropských příkladech.

Použitá literatura: Gehl, J., Gemzøe, L.: Nové městské prostory