Štrasburk – Francie
Štrasburk, hlavní město provincie Alsasko, byl původně hraničním městem římského impéria, dnes zde sídlí Evropský parlament, Soudní dvůr pro lidská práva a řada jiných mezinárodních organizací. Historické jádro reprezentuje charakteristický středověký model města s úzkými, křivolakými ulicemi, cennými historickými památkami a mnoha zachovalými starými domy z hrázděného zdiva. Historické jádro města má však také část novodobou, vystavěnou na místech starších staveb zničených při bombardování za druhé světové války.
Staré městské jádro leží mezi řekou Ill a širokým příkopem pevnosti Fossé de Faux a má rozlohu 1 x 1,5 km. Kolem historického jádra jsou novější městské čtvrti z různých období, tady se také nalézá železniční stanice s velkým náměstím Place de la Gare. Značná část lidí bydlí v centru, střed města patří od roku 1988 k chráněným památkám UNESCO. Dramatická změna veřejných prostorů a městské dopravy začala kolem roku 1990, protože dopravní situace byla stále chaotičtější a křivolaké uličky nebyly s to zvládnout tak velký dopravní nápor, znečištění vzduchu poškozovalo stavební památky a střed města se stal neatraktivním.
Dlouhodobé plány pro přestavbu města
V roce 1989 byly pod vedením starostky Catherine Traumbert připraveny plány dlouhodobé přestavby města, jejichž prioritami se stal příjemný pobyt ve městě, cyklistická a hromadná doprava a snížení dopravy automobilové.
Plán zahrnoval tři etapy:
- zřízení silničního okruhu, který byl otevřen v roce 1992;
- uzavření středu města pro větší část projíždějící dopravy;
- výstavba nového dopravního systému, konkrétně 12,6 km dlouhé tramvajové linky A, která byla uvedena do provozu roku 1994.
Tramvajová linka A má severo-jižní směr, 22 zastávek a stala se příležitostí k úpravě veškerých náměstí a ulic. Některé ulice byly pro automobilovou dopravu uzavřeny zcela a byly tak vyhrazeny jen tramvaji a chodcům. Zároveň se upravily dlažby na celou šířku ulice.
V ostatních ulicích se realizovala vedle chodců, cyklistů a tramvají pomalá automobilová doprava. Na předměstích jsou tramvaje vedeny po samostatných trasách.
Na mnoha místech města se objevil nový městský mobiliář a květinová výzdoba. Lineární koncepce městského prostoru umožnila zřízení parků a vysázení stromů na okrajích města. Hlavní odpovědnost za realizaci zeleného programu měl krajinář Alfred Peter.
Moderní tramvaji jako dopravnímu prostředku konkurovaly autobusové systémy a systémy metra bez řidiče, volba však nakonec padla na dopravu tramvajovou. Vozy mají velká okna a jsou koncipovány tak, aby okolí ubíhalo v úrovni očí, což umožňuje dobrý výhled ven a pohled dovnitř. Plošina je nízká a umožňuje tak snadný nástup i výstup všem cestujícím.
V roce 2000 byla zprovozněna východo-západní linka B o délce 12,2 km a plánovány jsou další linky o celkové délce 35 km. Dále se zřídily cyklistické trasy a lidem bylo povoleno vzít si kolo do vlaku a do tramvaje. Zároveň se upravil systém parkování ve středu města, byla zřízena tři záchytná parkoviště s 1 700 parkovacími místy podél trasy linky A, další čtyři parkoviště podél trasy linky B a zrušeno 1 000 parkovacích míst ve vnitřním městě.
Štrasburk cílevědomě realizuje koncept úpravy městského prostoru. Prioritou je pěší doprava, materiál, barva a městský mobiliář se v různých částech města opakují. Velmi pečlivě byla upravena místa podél tramvajových linek (především Place Kléber, Place l´Homme de Fer, Place de la Gare).[divider_flat]
Použitá literatura: Gehl, J., Gemzøe, L.: Nové městské prostory