Město jako místo setkávání
Tradiční městský model plnil zejména tři funkce – náměstí a ulice byly místy shromažďování, obchodu a dopravy. Lidé tu pěstovali kontakty, vyměňovali si informace, odehrávali se zde důležité události veřejného života, jako třeba slavnosti či veřejné tresty. Ulice a náměstí sloužila k nabízení služeb a zboží, zajišťovala přístup, přepravu lidí i rozvoz zboží. Ve starých městech existovala mezi těmito funkcemi rovnováha, většina dopravy se uskutečňovala pěšky, během jedné procházky se lidé mohli setkávat, mluvit spolu, obchodovat – a to v témže prostoru. Tuto rovnováhu vystřídal konflikt, způsobený především převládnutím automobilové dopravy, která začala ztěžovat plnění obou zbylých funkcí, setkávání a trhu. Trh mizí z veřejného prostranství a odehrává se v uzavřeném soukromém prostoru. Navíc se s rozvojem informačních technologií mění způsob získávání informací a komunikace a tím i způsob setkávání lidí. I přes tyto radikální změny neztratilo město svou atraktivitu a má co nabídnout. V dnešní době můžeme rozlišit čtyři základní typy situací ve městech:
1. tradiční město
S tímto typem měst se setkáváme na mnoha místech především v Evropě. Základní městské funkce jsou zde stále ještě v rovnováze, veřejné prostory zůstaly místem setkávání lidí, tržiště a dopravní cestou.
2. město ovládané auty
Jedna z funkcí, doprava, si vydobyla dominantní postavení na úkor funkcí ostatních. Automobilová doprava a místa k parkování ovládla prostor města. To s sebou přineslo problémy s životním prostředím a zánik převážné většiny sociálních a rekreačních aktivit. Lidé sem chodí jen z nutnosti.[divider_flat]
3. „opuštěné město“
Tam, kde se automobilová doprava rozvíjela déle, aniž by se podnikali kroky k jejímu omezení, veřejná prostranství a veřejný život vymizely. Pěší doprava je prakticky znemožněna kvůli velkým vzdálenostem, chodníky se ani nebudují. Mluvíme o tzv. drive-in kultuře, ve které je vše dosažitelné autem. Obchod se stěhuje buď do nákupních center na periferii nebo dovnitř do vnitrobloků, které jsou často pospojovány systémy zastřešených můstků pro pěší v úrovni vyšších pater („skywalks“), nebo do podzemí na úroveň stanic podzemní dráhy. Vždy se však jedná o privátní zóny, jejichž provoz je řízen majitelem a které znemožňují demokratický městský život.
4. obnovené město
Mnoho měst se pokouší o zatraktivnění života v městském prostoru a pracují na nové rovnováze základních funkcí. Původním mottem bylo dostat lidi do obchodů, ale postupně získávala na důležitosti myšlenka využívání městského prostoru jako prostoru sociálního a rekreačního. Rozšiřují se chodníky, vznikají pěší zóny, automobilová doprava je vytlačována.[divider_flat]
Nový městský prostor – prostor pro veřejný život
Vzhledem k novým způsobům komunikace, jako jsou mobilní telefony, internet apod., se stále větší část každodenního lidského života odehrává v soukromé sféře. Proto by se nový městský prostor měl stát jakousi protiváhou k tolikeré nepřímé komunikaci a všudypřítomnému soukromému prostoru a umožňovat bezprostřední setkávání lidí. Zvyšuje se počet chodců a cyklistů, redukuje se automobilová doprava, hluk a znečištění. Město získává nový význam a smysl. Jakým způsobem se s touto změněnou situací vypořádala některá města si ukážeme na několika evropských příkladech.
Použitá literatura: Gehl, J., Gemzøe, L.: Nové městské prostory